Najdete nás

ZŠ Purkrabka - privat

Naši lidé

tým2020

 
Martin Šnajdr

Martin Šnajdr

ředitel

V Purkrabce působí od konce r. 2016 za účelem podílet se na utváření místa radosti, pokoje a autenticity, kde může každý, dítě i dospělý, spolu s druhými svobodně být, poznávat a růst, tvořit sebe i svět.
Jako pedagog i rodič ovlivněn humanistickými přístupy orientující se na vztahy a hodnoty. Snaží se nahlížet člověka holisticky – utvářeného od narození rodinnou konstelací, vědomými i nevědomými vztahy s bližními a celkem světa a kotvícího v transcendenci.
Vyrůstal na úpatí Krušných hor, později ovlivněn velkoměstem, nyní „venkovem“. Důležité v jeho životě: naslouchání, knihy, cestování, pohyb, příroda, hospoda, hudba, ticho. Nejdůležitější: rodina.
Graduovaný na husitské teologické fakultě, mnohaletý frekventant filosofické fakulty. V praxi formovaný vedením dětí na táborech, od r. 2003 vyučováním jazyků na základních školách v Úvalech a ve Škvorci a společenských věd a latiny na Gymnáziu Jana Patočky. Přednáší filosofii a etiku na VŠ.
Alžběta Hrnčířová

Alžběta Hrnčířová

zástupkyně ředitele a třídní učitelka 5. třídy

Jaké zkušenosti a vzdělání Tě dovedly do Purkrabky?
Potkávala jsem lidi, které oslovila Purkrabka, domácí škola, Plaváček a alternativní pedagogika. Prostory, kde se setkávají a prolínají lidé podobného smýšlení a přístupu k životu. Vystudovala jsem obor učitelství biologie a chemie. Osud tomu chtěl, že jsem tyto předměty nikdy nevyučovala a věnovala jsem se výuce společenského tance jak pro děti, tak pro dospělé. S prvním dítětem jsem objevila Baby club Plaváček a díky němu jsem se jako pedagog posunula. Osm let jsem pracovala s dětmi a rodiči zejména ve vodě, ale i na suchu. Moje tři děti a Plaváček mě ještě více přiblížily k tzv. alternativní pedagogice. Jako rodič jsem navštěvovala waldorfský seminář pro předškolní vzdělávání. Nejsem vyhraněná pro tento typ vzdělávání a inspirují mne i další pedagogické směry. Když měl jít prostřední syn do školy, rozhodla jsem se pro domácí vzdělávání pro obě své starší děti. Bylo to krásné období, které mě přiblížilo ještě o krok blíž k Purkrabce.
Čím Tě Purkrabka oslovila?
Než šla moje první dcera do waldorfské školky, zapojili jsme se s manželem do projektu, který měl otevřít další waldorfskou základní školu v Praze. Školu jsme formálně založili, ale z mnoha důvodů jsme projekt nedokončili. Ti praví lidé, v pravý čas a na pravém místě se sešli o pár let později a založili Purkrabku. Místo, které splňuje mé nároky na vzdělávání. Purkrabka je živá, dynamická, autentická. Ačkoli nejsem jejím žákem, ale učitelem, přesto mne od první chvíle učí. A tak to má ve správné škole být.
 
Radka Zavadilová

Radka Zavadilová

třídní učitelka 1. třídy

Vystudovala jsem obor speciální pedagogika (učitelství a vychovatelství) na Pedagogické fakultě UK v Praze. Sedmnáct let jsem byla elementaristkou u dětí se zrakovým handicapem. Tato práce mě učila trpělivosti, vstřícnosti, individuálnímu přístupu a pochopení specifik jednotlivých dětí. Postupně jsem objevovala práci ve skupinkách, učení v souvislostech, propojování mezipředmětových témat a vše jsem se snažila spojovat s tradicemi, které k nám během roku přicházely. Purkrabka mě oslovila svojí otevřeností a zároveň rodinnou atmosférou, krásným prostředím, přátelským přijetím a malým, milým pracovním kolektivem. Při mé práci je pro mne důležité vytvořit takové prostředí, kde se děti budou cítit bezpečně. Nemám na mysli všeobjímající bezbřehé ochranářství. Děti zažívají ve škole spokojenost, radost z úspěchu, objevování, nadšení, ale také diskomfort a i ten by měl probíhat v bezpečném prostředí. Tak se jim nejlépe daří růst. Také spolupráce s rodinou je pro mne zásadní. Moje přítomnost u počátků čtení, psaní a počítání je pro mne i po 22 letech práce s dětmi dárkem největším.
Eva Dvořáková

Eva Dvořáková

třídní učitelka 2. třídy

Po absolvování Pedagogické Fakulty UK jsem působila šest let jako třídní učitelka na základní škole a měla možnost pracovat s dětmi napříč ročníky. Proběhla spousta pokusů, hledání, objevování a také ověřování teorií získaných studiem. Bavil mě ten dynamický a stále se vyvíjející proces. Byla jsem vnímána jako ta, která využívá metod alternativní pedagogiky. Nebyl to můj cíl. Chtěla jsem jen pracovat smysluplně a efektivně. Postupně jsem si uvědomila, že mé představy se často shodují s principy alternativních vzdělávacích přístupů, proto jsem se o ně začala více zajímat. Velkým zdrojem inspirace jsou mi také naše dvě dějti, které mi otevírají další obzory ve vnímání jejich světa a učí mě trpělivosti. Dokazují, že všechno má svůj čas. Purkrabka mě nadchla svou poklidnou a přátelskou atmosférou, partnerským přístupem k dětem i dospělým a velkou variabilitou a otevřeností v hledání různých možností na cestě za vzděláním.
V práci s dětmi se mi osvědčilo uplatňování komunikačních kruhů, kde se učíme schopnosti vzájemného naslouchání. Ráda zařazuji aktivity v týmech nesoutěžního charakteru, které učí děti spolupráci, toleranci, umění hledat kompromis a učit se navzájem. Každá aktivita by měla mít svůj smysl a návaznost na další práci. Děti nepotřebují prošlapávat cestičku. Najdou si ji samy, mají-li dostatek podnětů a prostoru pro vlastní objevování. Ve výuce čtení upřednostňuji genetickou metodu, která je pro žáky motivující tím, že mohou brzy číst smysluplné texty. Varianty jednotlivých písmen jsou jim předkládány postupně v přirozené návaznosti. Velmi sympatizuji s pojetím didaktiky matematiky podle profesora Hejného, které staví na zkoumání, vyvozování a objevování. Díky němu jsem si začala uvědomovat, jak důležité je poznávání na základě vlastní zkušenosti. Vzdělání nespočívá jen v osvojování nových poznatků, ale také v rozvoji osobnosti dítěte jako jedinečné bytosti s vírou ve vlastní síly a respektem a úctou k ostatním lidem.
Jáchym Gondáš

Jáchym Gondáš

třídní učitel 3. třídy

Co v lidském životě stojí za zmínku? Co z hromady minulosti může posloužit jako stručný „medailon“, který by mohl člověka ve zkratce představit a přiblížit druhým? Obvykle se pro takové účely používá přehled studií a doposud vykonávaných zaměstnání. Nemám ale pocit, že by to v mém případě bylo to nejpodstatnější. Proto to zkusím jinak… V osmi letech jsem se s rodiči a sestrou přestěhoval z východního Slovenska do Prahy. Udivila mě tehdy u mých nových kamarádů jejich tichost, spořádanost a skoupost na dotek. Nikdy jsem si docela na zdejší poklidný temperament nenavykl. Jako dítě jsem se nejvíc bál samoty. Dnes jsme přátelé. První slovo mojí dcery bylo „tata“ (znamenalo to kaká). První slovo mého syna bylo „fiala“. Můj nejčastěji se opakující sen je velká knihovna s krásnou encyklopedií vázanou v zelené kůži. Když křičí káně, rozumím mu. Svět mě uvádí do úžasu. Stále vyhledávám lidi, kteří jsou na tom stejně. Proto mám rád děti. Proto jsem učitel. Proto jsem se rozhodl stát se součástí Purkrabky.
Pavla Dobiášová

Pavla Dobiášová

třídní učitelka 4. třídy

Absolvovala obor Učitelství 1. stupně s angličtinou na Pedagogické fakultě UK, dále kurz Thomase Gordona Výchova bez poražených, semináře Naomi Aldort, Respektovat a být respektován a další. Spoluzakládala ZŠ ve Světicích u Říčan. Zabývá se terapií a v současnosti studuje terapii Hlubinné imaginace. Svým dvěma nejstarším dcerám poskytovala do 3. a 2. ročníku domácí vzdělávání.
Denisa Chýská

Denisa Chýská

třídní učitelka 4. třídy

třídní učitelka 4. třídy
Dana Míková

Dana Míková

speciální pedagožka

Dětský sen se jí splnil v roce 1986, kdy nastoupila do základní školy v jedné šumavské obci. Po 20 letech přijala na téže škole výzvu a stala se zástupkyní ředitele. V té době se nejvíce bála okamžiku, že nebude mít svou vysněnou třídní rodinu. Brzy ale pochopila, že místo 25 dětí jich má přes 200. Díky nasbíraným zkušenostem, za které vděčí nejen dětem, ale i rodičům, pochopila, že i 200 dětí je pro ni málo. To už bylo v době, kdy působila na pražských školách. Odcházela se smutkem v duši od 27 prvňáčků, ale s nadějí a snem, že se její cesta ze zkostnatělého a nerespektujícího světa škol bude ubírat směrem ke vzdělávání pedagogů. Toho času již externě spolupracovala se dvěma vysokými školami a lektorovala kurzy pro pedagogy. Do cesty ji vstoupila Purkrabka. S radostí přijala spolupráci nejen z důvodu pohodového a respektujícího klimatu a krásného prostředí, ale také z důvodu spojení s realitou a nadějí, že na svých přednáškách může dokazovat, že skvělé školy již jsou.
Motto: Největší radost, největší potěšení je cítit se potřebným svým blízkým.
Sylva Maříková

Sylva Maříková

učitelka angličtiny

Od mládí mě přitahovala práce s dětmi. Už jako neplnoletá jsem pomáhala v různých dětských kroužcích a účastnila se jako praktikantka, později jako vedoucí, letních táborů. To vše mě motivovalo ke studiu na pedagogické fakultě. Téměř celý život se této práci věnuji a stále mě baví předávat nejen jazykové znalosti, ale také životní zkušenosti. Děti totiž dokáží bezprostředně ocenit práci, jsou velmi vnímavé a citlivé. Učila jsem na několika typech škol – základní, střední, jazykové. Vždy mi vadil stres, chaos velkých škol a zkoušení před tabulí. Byl to jeden z důvodů, proč jsem si založila vlastní jazykovou školu, která by dětem i dospělým přinášela nejen vzdělání, ale i radost a pohodu v malých skupinkách s příjemným učitelem. Škola, kde se nikdo nemusí bát požádat o radu či vysvětlení. Obdobu jsem našla v Purkrabce. Purkrabka, to je jedna velká rodina, kde si všichni pomáhají, a žádný jednotlivec nikomu není lhostejný. Je radost v této škole učit.
Kateřina Maříková

Kateřina Maříková

učitelka angličtiny

S angličtinou jsem začínala jako malé dítě a provází mě celým životem. Jazyky mě vždycky bavily a nikdy jsem je nebrala jako učení, ale spíš potěšení. Vím, jak důležité je najít si k jazyku dobrý vztah. Učit jsem chtěla vždycky, nikdy jsem nepřemýšlela dát se jinou cestou.
Práce s dětmi je pro mě radost. Děti mě učí být ve své práci stále lepší, snažím vymýšlet nové aktivity a vzbudit v nich hezký vztah k jazyku. Jsem ráda, když děti práce na hodinách baví.
Práce v Purkrabce pro mě byla novou výzvou. I když děti učím dlouho, s alternativním způsobem vzdělávání jsem zkušenost neměla. Postupem času jsem ale zjistila, že filosofie Purkrabky se v mnohém shoduje s filosofií naší jazykové školy. Chci, aby radost z odvedené práce měly nejen děti, ale i já. Je fajn, když víte, že se děti můžou učit bez stresu, velmi si cením přátelského vztahu jak s dětmi, tak s kolegy.
Jsem ráda, že můžu být součástí školy, kam děti chodí rády a učí se znalostem s chutí a zájmem.
Tereza Mocová

Tereza Mocová

učitelka angličtiny

Životem mne už nějakou dobu provází motiv stromu, proto svou pedagogickou práci ráda představuji jeho prostřednictvím. V kořenech sídlí to, z čeho čerpám a co mi pomáhá, v kmeni se ukrývají hodnoty, na nichž svou práci stavím, větve koruny ztvárňují, o co usiluji, na co se v poslední době soustředím a kam směřuji. Sázím svůj strom do Purkrabky, protože věřím, že její půda je živná, a upřímně doufám, že to, co se tu z něj „urodí“, bude pro Purkrabku i pro mne smysluplným a užitečným přínosem.
Lucie Běhavá

Lucie Běhavá

vedoucí družiny, pedagog volného času pro 2. třídu

Proč já a Purkrabka?
Nechávám se vést životem ... Jsem tu a učím se.

Těší mne být v tomto krásném prostředí. Je pro mne naplňující doprovázet děti takovým způsobem, kde je na prvním místě srdce. Velmi mne obohacuje tým kolegů, s kterými se navzájem inspirujeme. Purkrabka je prostor, kde můžeme být všichni sami sebou a navzájem se od sebe v lásce učit. Děkuji za tuto příležitost ...
Hana Veselá

Hana Veselá

pedagog volného času pro 1. třídu

Purkrabka a práce s dětmi je pro mě nově otevřenou cestou v mém profesním životě. Dřív se má práce odehrávala v oblacích, teď s nohama na zemi spoluvytvářím prostředí, kde mohou děti s respektem rozvíjet svoji kreativitu, objevovat svět, být samy sebou a nalézat svoji cestu. A já pozoruji, obdivuji, učím se a nalézám ji s nimi. Je krásný pocit být toho součástí.
Rita Vavrdová

Rita Vavrdová

pedagog volného času pro 3. třídu

V Purkabce jsem začínala jako zakládající rodič. Ze začátku jsem asistovala zejména při slavnostech a akcích školy. I přesto, že můj původní obor byly informační techonologie a školení firemních softwarů, víc mě to táhlo k práci s dětmi. Díky waldorfské komunitě, ve které jsem se pohybovala po narození mých dvou dcer, jsem v sobě znovu objevila kreativitu a zpěv. Tyto schopnosti a znalost Purkrabky mi otevřely dveře k práci ve družině, a tak jsem to zkusila.
Každý den jsem vděčná za toto rozhodnutí. Děti jsou pro mne motor a zdroj dobré nálady a nápadů. Někdy bývají i skvělými zrcadly, z nichž se o sobě neustále učím.
Purkrabka je výborná škola (života) pro děti i dospělé :o)
Aleš Zelenka

Aleš Zelenka

pedagog volného času pro 4. třídu, učitel TV a ICT

Má cesta do Purkrabky vedla různými oblastmi. Ačkoli jsem vystudoval obor technologie výroby mikroelektronických prvků, po studiích pak čerpal znalosti a zkušenosti v různých oborech, v ziskovém i neziskovém sektoru, mimo jiné i ve společnostech HP či Amnesty International, nakonec mne rozum i cit dovedl k práci s dětmi, kde v posledních letech úspěšně uplatňuji vše získané.
V oblasti pedagogiky se díky mé matce, bývalé učitelce v MŠ, pohybuji od dětství. Největší zkušenosti mi ale poskytly a dále poskytují mé tři vlastní děti. O velmi cenné zkušenosti a znalosti mne průběžně obohacuje má manželka, která se věnuje (nejen) speciální pedagogice, a s níž často zkoumáme a porovnáváme výhody a nevýhody klasických i alternativních vzdělávacích metod. Za zmínku jistě stojí i "malí velcí učitelé" - děti na kroužcích, táborech a akcích pro rodiče a děti. Inspiraci čerpám i během zkoumání a studia psychologie a vývoje člověka.
Od dětství velice rád trávím čas v přírodě, především v lese, kde si užívám realizaci více i méně připravených her a aktivit. Příroda mi umožňuje realizovat i mé oblíbené koníčky kolo a lyže. Podobně jako přírodu mám velmi rád i hudbu. Aktivně působím v elektronicky-rockovém tělese. Ve chvílích odpočinku od dětí a výchovy se věnuji cvičení Qigong a malbě.
Purkrabka na mne zapůsobila hned při "prvním setkání". Krásné prostředí, úžasná zahrada, příjemní a moudří lidé. Velice rád jsem tedy přijal nabídku připojit se k týmu a nabídnout své zkušenosti, znalosti a dovednosti.
Markéta Suchánková

Markéta Suchánková

pedagog volného času pro 5. třídu

pedagog volného času pro 5. třídu
 
Markéta Bertová

Markéta Bertová

vedoucí provozu

Purkrabkou jsem se seznámila již v době jejího zakládání a s předškolní dcerou jsme rády navštěvovaly všechny akce, kam jsme byly pozvány. Za 2 roky mohla Majdalenka nastoupit do školy jako žačka. Tím jsme do Purkrabky a jejího života vstoupili celá rodina aktivně.
Jsem absolventka gymnázia s desetiletou praxí v bankovnictví, ale vlivem životních situací a překážek jsem po narození syna své priority přehodnotila, zvolnila "kariérní" tempo a uvědomila si, že chci být svým dětem a rodině co nejvíce na blízku. Proto práce v Purkrabce je ideálním splněním mých nových snů a priorit.
Na Purkrabce mě nejvíce těší přátelské prostředí, kde dochází k nádhernému prolínání s kolegy a dětmi v krásných barokních budovách, kde se mohu podílet na chodu školy a realizovat se i při spolupráci s majiteli na jejím vzhledu.
Monika Košatková

Monika Košatková

asistentka; výdej obědů

Známé přísloví nese časem ověřenou pravdu o lásce, která prochází žaludkem...
stejně tak jako našimi srdci...
"Jez proto, abys žil. Nežij proto, abys jedl.“
(Hippokratés)
Michaela Rybová

Michaela Rybová

účetní

V Purkrabce působím již od zakládání školy a v posledních letech zvláště v roli účetní.
Využít mé profesní znalosti v neziskovém sektoru, zvláště ve školství, má pro mne velkou hodnotu a jsem ráda, že se mi před lety otevřela příležitost spolupracovat na založení soukromé školy, kterou vnímám jako přátelštější prostředí pro rozmanitou výuku bez nezdravého nátlaku i pro rozvoj dětské osobnosti jako celku.
V oblasti účetnictví působím již od roku 1994 a věřím, že jsem zde ve škole v oblasti administrativy a účetnictví dokázala vybudovat systém, který podporuje zázemí školy a ve výsledku slouží pro potřeby našich žáků a našeho týmu.
Aktuálně pracuji pro dvě základní školy a i toto mne slouží jako inspirace v odlišnostech i podobnostech soukromých škol, získávám tím více znalostí a rozhledu nejen v profesní problematice.
František Ryba

František Ryba

správce IT

V oboru IT působím svého prvního zaměstnání. Byla to vlastně klika, že jsem se vrátil z vojny v době, kdy se akorát v porevoluční době hledali vhodní kandidáti pro budoucí práci s nově zaváděnými počítači. Los padl na mně na nováčka. Hodili rybičku do vody a prý plav si! Díky tomu mi tím začalo netušené životní dobrodružství, kdy jsem se, ač po studiích, zase znovu a znovu učil a školil, abych vůbec mohl v IT začít - programovat, stavět počítače, administrovat sítě,.. dobrodružství, které stále nebere konce, ale rozrůstá se o další současné IT obory. Když se zakládala ZŠ Purkrabka, cítil jsem velikou zodpovědnost a potřebu být u toho nejen jako jeden z rodičů zakladatelů, ale i jako IT specialista. Díky vzájemné shodě jsme brzy začali budovat i elektronickou tvář této nevšední školy. Dnes se již zapojuje spolu se mnou čím dál více kolegů do různé správy, čehož si velmi vážím.